Jak už je známo, emoční jedení je stav, kdy jíme v reakci na různé emoce. Emoce, které je pro nás těžké zpracovat, přijmout nebo vyjádřit. Nemáme tedy fyzický hlad, ale je to právě emoce, která řídí naše volby ve chvíli, kdy se hrneme k ledničce nebo regálu v obchodě. Takové emoce mohou být stres, smutek, nuda nebo dokonce nervozita z těšení se a radost.
Často si ani neuvědomujeme, že jíme, natož to, že jíme kvůli emocím. Kdo by to taky v našem zběsilém tempu stíhal vnímat?
Taková nevědomost však může vést k nezdravým stravovacím návykům, zhoršenému zdraví a často ne úplně vítanému přibírání na váze. Jídlo se tak stává únikem z reality a způsobem, jak se vyrovnat s emocemi, které nechceme nebo neumíme zvládnout jinak.
Jsem koučka psychologie stravování a emočnímu jedení se věnuji poslední čtyři roky. Sama jsem zakusila jeho tíhu již v dětství – a táhlo se se mnou až do mých 30 let. V mém ročním programu Year to Myself, kde se celý rok zaměřujeme na zdravý vztah k jídlu, jsem naučila pracovat s emočním jedením již více než 800 žen. Nyní bych s tebou ráda sdílela čtyři úplně nejdůležitější, nejzásadnější klíče k tomu, abys měla emoční jedení pod kontrolou.
Tip 1: Emoční jedení a mindfulness
Tak jako u jiných životních výzev, i zde platí, že prvním krokem k překonání emočního jedení je uvědomění si tohoto problému. Dokud si nepřiznáme, že noční zajídání emocí ovlivňuje náš život na mnoha úrovních, nejsme schopné s tím nic dělat. Renomovaní koučové v oblasti psychologie stravování, jako například Dr. Susan Albers, zdůrazňují důležitost mindfulness, neboli všímavosti. Někdy to zkus… jsi přítomná v daném okamžiku a věnuješ plnou pozornost tomu, co jíš a proč jíš?
Zkus si při každém jídle položit několik otázek:
- „Jsem skutečně hladová?“
- „Jak se cítím právě teď?“
- „Jím kvůli emocím, nebo kvůli hladu?“
Tento proces tě naučí lépe rozpoznávat tvé emocionální stavy a oddělovat je od fyzického hladu.
Tip 2: Emoční jedení, výživa a plánování
Dalším efektivním způsobem, jak se vyhnout emočnímu jedení, je plánovat své jídlo a zajistit svému tělu dostatek důležitých živin. Osobně ti doporučuji vytvořit si seznam zdravých a zároveň tvých oblíbených potravin, ze kterých můžeš tvořit kombinace výživných svačin i hlavních jídel.
Plánování jídel je klíčové. Když si předem naplánuješ, co budeš jíst během dne, snížíš tím pravděpodobnost, že bude tvoje tělo podvyživené a unavené, a že tím pádem večer sáhneš po jídle jen proto, že jsi vyčerpaná a tělo je z hladu ve stresu. Také se ti pak jen tak nestane, že vynecháš jídlo. Proto měj připravené potraviny a svačiny, abys neměla potřebu hledat rychlá a často nezdravá řešení.
V budoucnu plánuji workshopy, kde spolu přesně tuto práci uděláme, takže pokud máš zájem se zúčastnit, stačí se přihlásit do newsletteru na hlavní stránce zde.
Tip 3: Emoční jedení a tvoje prostředí
Ať už se jedná o tvou kuchyň, tvé pracovní prostředí, lidi, kterými se obklopuješ a k jakým návykům tě motivují, nebo jakou cestou jedeš z práce (a jestli je to kolem KFC), to vše zásadně ovlivňuje to, jak probíhá tvůj stravovací den.
Ani člověk s tou nejsilnější vůlí neodolá sociálnímu nátlaku nebo stresu ze zaneřáděné kuchyně. Pak si každý raději rozbalí sušenky, než aby si připravil plnohodnotnou večeři. Málokdo zvládne vlčí hlad, kterému celý den odolával… až do chvíle, kdy spatří značku Drive Thru.
Zamysli se nad tím, jak můžeš ovlivnit své prostředí tak, aby ti pomohlo k lepším stravovacím návykům. Je to úklid kuchyně, organizace lednice nebo nová cesta z práce? Jsou to krabičky s jídlem do školy? Máš sílu a možnosti ovlivnit víc, než si myslíš.
Tip 4: Psychohygiena, emocionální péče a podpora
Jedním z nejdůležitějších aspektů boje proti emočnímu jedení je péče o své emocionální zdraví.
- Psychohygiena: Jiné způsoby, jak se vyrovnávat s emocemi, než je jídlo. Co je to pravé pro tebe? Meditace, pohyb, tanec, nebo příroda? Možná je to psaní deníku nebo sdílení svých prožitků s blízkou osobou? Ať je to cokoliv, musí to pomáhat právě tobě.
- Emocionální péče: Psychoterapie, kde můžeš pracovat na zdroji svého nezdravého vztahu k jídlu. Možná jsou to velmi stará přesvědčení, která nejsou ani tvoje. A nemusíš být na rozuzlení svého příběhu sama.
- Podpora: Přítel, parťák nebo kouč, který tě na cestě ke zdravému vztahu k jídlu podpoří a pomůže ti jít správným směrem tak, aby to bylo celoživotně udržitelné. Žádná další dieta a restrikce, ale životní styl.
Překonání emočního jedení je výzva, ale je to možné. Vyžaduje to odvahu, odhodlání a trpělivost. Každý malý krok, který uděláš směrem ke zdravějšímu vztahu k jídlu, je krokem k lepšímu životu. Věz, že nejsi sama a že mnoho lidí prošlo podobnou cestou a uspělo. Buď k sobě upřímná.
Když jsi doma sama, možná podléháš emočnímu jedení a lžeš sama sobě o důvodech, proč jíš. Pokud zjistíš, že jíš kvůli emocím, neboj se požádat o podporu a pomoc.
Pamatuj si, že každý okamžik, kdy si uvědomíš své emoce a rozhodneš se je zvládnout jinak než jídlem, je vítězstvím. S každým takovým okamžikem se stáváš silnější a blíže ke svému cíli. Emoční jedení je často řešením problémů, ale ve skutečnosti je neřeší. Podívej se blíže na své starosti, emoce a prostředí – a emoční jedení možná zmizí samo od sebe.
Přeji ti hodně štěstí a síly na tvé cestě. Věř v sebe a své schopnosti a nevzdávej to.
Pokud u sebe pozoruješ příznaky poruch příjmu potravy, kontaktuj organizaci Anabell a svěř se do péče odborníků.
– Christie
Napsat komentář