Vždy jsem si přála mít svůj styl. Nosit pokaždé hezké oblečení, kousky, které se k sobě hodí a ladí. Dříve jsem trávila hodiny v nákupních střediscích, abych sehnala jeden kousek, který byl TO ONO. Takové štěstí jsem ale v podstatě nikdy neměla, a naopak se mi nejlépe nakupovalo, když jsem jen tak vešla do obchodu s tím, že nic nepotřebuju, a „já se jen tak dívám, kuju.“ Utrácela jsem za oblečení dost peněz, a stejně vždy stála před plnou skříní a nešťastně vzdychala, že nemám co na sebe a nic se k ničemu nehodí. Myslela jsem si, že módě prostě nerozumím. Což je asi pravda, jenže!

Před necelými dvěma lety jsem se zůčastnila výzvy s názvem: Oblékám mimimalismus. Cílem bylo vytřídit si šatník tak, aby mi zbylo pouhých 33 ks oblečení (na sezonu, přitom tam je stále léto, takže to bylo jednoduché), včetně doplňků a bot. Přečíst si o tom můžeš ZDE. A to pro mě bylo transformační období.

Pochopila jsem totiž, že skutečně potřebuji MNOHEM méně kusů oblečení, než mám. Předtím jsem měla milion hromádek a všechny jsem děsně potřebovala, nechtěla jsem nic vyřadit, recyklovat, darovat… a stejně jsem toto oblečení nenosila. Krátce na to se ke mě začaly dostávat informace o výrazech FAIR TRADE a SLOW FASHION, a já si začala uvědomovat, že už nechci jít mainstreamovou cestou.

FAIR TRADE je v překladu spravedlivý obchod. Certifikát Fair Trade mohou dostat značky a firmy od německé organizace Fairtrade International. Jedná se o to, že výrobky jsou vyrobeny ve férových, lidských podmínkách. V praxi to znamená, že lidé pracují standartní pracovní dobu a ne 20 hodin denně, nejsou vykořisťováni za pár dolarů měsíčně, nebo se v takových továrnách nezaměstnávají děti.  Skvělý zdroj informací o tomto pojmu je například ZDE. Fair trade mohou být i jiné výrobky než oblečení, ale třeba kosmetika, káva a spoustu dalších. Certifikát Fair Trade si značky musí platit, a není to nic levného. Je proto možné nakupovat Fair Trade i u výrobců, kteří toto označení nemají.

SLOW FASHION je anglický výraz pro “pomalou módu”. Mně osobně pomohlo přirovnání k FAST FOOD. Každý ví, že fast food je rychlé občerstvení, často skoro na koleni připravené, nezdravé, neetické. Stejně tam je to v FAST FASHION, tedy oblečením, které vzniká v Asii a Jižní Americe rychlostí blesku, je za malou částku, a od toho se odvíjí pracovní náplň a prostředí těch, kteří nám oblečení vyrábějí. Nebudu přehánět, když napíšu, že podmínky jsou to často smrtelné.

Jak tedy najít balanc? Zeptala bych se vás nejprve na pár otázek:

• Opravdu potřebuješ tolik oblečení?
• Kolik z toho opravdu nosíš?
• Proč mít pět triček za 2000 Kč, která po pár nošení nemají s originálním produktem nic společného, když můžeš mít za tu cenu dvě kvalitní, fair trade trika, která vydrží roky?
• Máš pocit, že máš plnou skříň, ale nemáš co na sebe?

Mně po zodpovězení těchto otázek napadlo toto: Zkombinuji kvalitní, fair trade módu s oblečením ze second handu. Nechci toho už mít ve skříni tolik. Chci jen několik opravdu oblíbených kousků. Cena mého oblečení se tak zprůměruje a já nejenže mám krásné, kvalitní a etické oblečení, které unosím léta, ale zároveň “recykluji” kousky staré, které ale pořád stojí za to, a často stačí jen malá úprava a jsou z nich krásné kousky do šatníku. Pokud vás zajímá víc o tom, z jakého materiálu se vaše oblečení vyrabí, kde se vyrabí a hlavně, za jakých podmínek, stačí zadat do vyhledavače tyto dva termíny (Fair Trade a Slow Fashion) a vyjede vám mnoho článků a odkazů na blogy a dokumenty, které na toto téma mají co říct, stejně jako eshopy, na kterých se dají tyto produkty pořídit. Doporučuji začít skvělými články na NILA BLOG, kde je desetidílný seriál o slow fashion. Klikni ZDE, uvař si čaj, uveleb se a nech se unést kouzelnou atmosférou jejich blogu, zatímco se dozvíš velmi užitečné informace. 

Na světě jsou miliardy kusů oblečení. Oblékneme, vyhodíme. Den co den se do obchodů naváží miliony kusů oblečení, které nikdo ani nekoupí. Každý kus oblečení má svou cenu a i když my si myslíme, že je to drahé (a jistě, naprosto chápu, že pro maminku s dětmi je nemožné koupit dětem každý měsíc takto cenově ohodnocené oblečení), tak to drahé není. Není to jen látka, ale práce lidí, díky kterým se můžete každých pár dní na Instagramu fotit v jiném outfitu.DOPORUČUJI SE PODÍVAT SEM. 

Mezi českými podporovateli férové a pomalé módy jsem nedávno narazila na NILA, odkud jsou všechny fotografie k tomuto článku, stejně tak jako mám od nich ty nádherné šaty, co mám na fotkách (fotila úžasná, moc talentovaná a laskavá ELUCH :)) Mají tři kamenné obchody v pražských Vinohradech, čtvrtý se teď rodí na Karlíně. A rovnou vám říkám, že jsem se do žádného interiéru nezamilovala tak rychle. Jejich kamenné prodejny jsou plné krásného oblečení a doplňků, kosmetiky i dekorací a potřeb do domácnosti, pro krásné bydlení a také do kuchyně. Mají eshop, který najdeš TADY:  https://www.nila.cz/

Co se financí i mého svědomí týče, dostala jsem se úplně jinam. Ano, občas běžím a koupím si nutně náhradní kus oblečení i ve velkoobchodu, ale i malá změna je změna a už se těším, až zase vykouzlím hezký outfit z něčeho ze “sekáče” a NILA obchodu. Když má člověk totiž oblečení méně, za to kvalitního, ať v šatníku sáhne na cokoliv, bude se pořád cítít pohodlně, hezky a hlavně: půjde ven s čistým svědomím. ?

Děkuji za přečtění a NILA za to, co dělají. Jste velkou inspirací!